

Celý den jsem se na něj těšila až ho uvidím. Nastala desátá hodina večerní a já stále nic neviděla. Byla hrozná oblačnost. Myslela jsem, že se na to vyprdnu ale pak kolem 22:10 jsem šla na balkon a uviděla jsem žářící se měsíc jako kdyby hořel. Honem jsem vzbudila mamku, která už spala aby se na to šla taky podívat. Pak jsem tam ještě sama seděla půl hodiny než vyleze ze stínu. Jenom mě mrzí, že jsem neviděla začátek, ale aspoň kousek a to mi bohatě stačilo.
První fotka je ještě ve stínu a na té druhé už vylejzá.

hezký fotky! ;) já nic neviděla. :/