Achjo. Nevím čím začít. Proč já prostě musím řešit takový problémy. A nechápu některý lidi, jak můžou být tak arogantní a ničit či vyhazovat věci někoho, kdo si s nimi dal práci. Nic více vám říkat nebudu. Jsem ráda za to, že jsem tomu mohla zabránit a vyhozené věci jsem našla v tu pravou chvíli, jinak by bylo po nich. Nechápu tu osobu, co to udělala. To mám teda rodinu. WHY NOT?
Dneska jsme s taťkou byli celý den u babičky a pomáhali jí tam vystěhovat věci na její rekonstrukci domu. Bylo mi strašně do breku, když jsem viděla jak ty starodávný věci dávají pryč a že ta místnost, která vypadala jako někde v muzeu prostě už nikdy nebude. Měla jsem to tam strašně ráda a už nikdy to tam tak pěkný starodávný nebude. A jsem ráda za to, že můj praděda byl malíř a maloval ornamenty na dřevěný nábytek, který po něm zůstal už 30 let od smrti. Jsem také ráda za to, že mám jeho skicy a že jsem získala i jeho barvy a hlavně jsem ráda za to, že jsem zdědila po něm talent.
Děkuji...
Děkuji...

No a teď přejdu zase k normálnímu. Předevčírem jsem byla s taťkou na exkurzi na letišti v Praze. Bylo to tam bezvadný, všechno nám to tam ukázali a řekli nám spoustu zajímavostí. Dokonce jsme šli i dovnitř terminálu a ukázali nám tam VIP salonky, kde si lidé můžou dát muffiny a všelijaký takový dobroty, no mě tam uplně padaly sliny z pusy, ale byl to teda pěkný luxus. Ale asi bych se v tom terminálu ztratila. Letěla jsem akorát jednou v životě ale né z Prahy ale z Pardubic a tam je to prostě o hodně menší hihi :D. Potom jsme se ještě stavili v OC Šestce, kde jsem zašla hlavně do Pimkie a zjistila jsem že ty šaty, co jsem tak chtěla už tam nemají. Zklamání největší. :( Já je prostě někde seženu.
Za několik minut si zapnu TV a budu koukat na Comeback. Zítra jedeme s taťkou zase k babičce, ale už tam nebudeme (snad) celý den jako dneska.

ahoj,pěknej článek :)