No ani nevím, jestli se mám tím chlubit nebo né. Pořád mám strach, že to nedám. Ani v září. Jistě asi tusite, že se tu bavím o maturite, která mi nevyšla tak jak by měla. Prostě nemuzu to pochopit. Vsechno jsem udelala ale bohuzel, rupla jsem z anglictiny, Měla jsem děsny nervy a učitel, co mě opravoval, si na mě už ve tretaku zasedl a pry me neměl moc v lásce. Tak mi za můj výkon dal pouze 13 bodů z 18. Jak říkám, byla jsem vynervovana a to že jsem to neudelala je i moje vina.
Když jsem se dozvedela že jsem neprosla bylo mi strasne smutno a bylo me to lito. Ostatní se smáli a radovali a my se spoluzackou která neudelala technologii, jsme byli smutny. Jen co isem vysla ze školy sedla jsem si venku na lavičku a zavoala tátovi, ať pro mě přijede. Tomu už podle mého hlasu bylo jasný, ze jsem to neudelala. Celou cestu domů jsem probrecela. Byla jsem tak daleko a já rupnu z anglictiny. Doma me taťka s mamkou celou dobu utesovali že to v září určitě dám.
Mám sehnany na celý prazdniny doucovani a budu se učit témata a slovicka. Vsichni mi říkají že to v září určitě dám. Musím to dát, chci jít na vysokou a chci mít od střední nadosmrti pokoj. Nakonec z ústní rupli 4 spoluzaci a z didaktickych testů asi rupli 3 lidi. Teď si dám od učení pokoj a pak začnu makat.
Na té fotce nam nebylo moc do smichu. Kdybych to věděla predtim, tak tam ani nejdu.


Peťo, nic si z toho nedělej. Ty to zvládneš, jsi totiž moc šikovná. Já vím, že lidi, co nic neřeší a jsou to kliďáci to mají jednoduší. Já vím o čem mluvím, jsem nervózní skoro ze všeho. Poslední dobou se to už ale trošku zlepšilo. Řekni si, že jim to v září všem ukážeš. A já vím že jo.
PS. Pepča posílá pozdrav a taky si myslí, že to zvládneš ;)