Duben 2015

Dvacáté druhé narozeniny!

26. dubna 2015 v 14:16 | Petusss |  Aktuality
Cituji: "Dvacátého páteho dubna roku devátenácetdevadesát tři v deset hodin a třicet pět minut se mamince narodila malá Petruška, která na svět vykoukla svýma velkýma hnědýma očima a tím začal pro tuhle malou holčičku nový život. Nyní je téhle holčičce 22 roků, má přítele, rodinu která ji miluje a má jí ráda. Tímto světem se prodírá křížem krážem, k úspěšnému životu a doufám že bude jednou tou nejšťastnější na celém světě."


Nyní už bez citace. Včera ráno jsem se probudila, hned ke mně přiletěla Fifinka a začala mi chodit po peřinách a dávat mi pusinku. Mamka mě roztáhla žaluzie. Bylo kolem sedmé hodiny ranní. A já měla hodinu na přípravu abych se zkulturnila. Jela jsem s rodičema na výlet do Německa. Už ráno bylo krásně slunečno. Nemám ráda, když na mé narozeniny prší a je ošklivo. Vyjeli jsme tedy autem směr Německo. Nejprve mamka chtěla, abychom jeli do města Chemnitz, do jednoho obchodního domu (Kaufpark). Tam mají různé značky jako Tom Taylor, Pepe jeans, Madonna, Springfield. Původně jsem tam vůbec nechtěla jet, protože jsem chtěla do Drážďan do Primarku, ale byla jsem tam s nákupy docela úspěšná. Nakoupila jsem si tam dva svetříky na jaro, z kterých mám ohromnou radost. Po nákupech jsme si prošli po promenádě město a jeli jsme zpátky směr Drážďany. Nakonec jsme se dohodli, že do Primarku si zajdu příště. Byli jsme už docela uchozený a už bylo pozdě. Jezdíme do Německa pořád, tak tam nejsme naposledy. :) Táta mi ještě udělal jednu radost. Projeli jsme se autem centrem Drážďan. Moc ráda cestuju autem a koukám jen tak z okna. Při jízdě ráda přemýšlím o věcech a prostě se "vypnu" z reality do snu. Někdy v budoucnu bych si ráda chtěla udělat řidičák a jezdit si někam sama. Sice už nebudu při jízdě tolik snít ale nebudu už závislá na autobusech. I když v Praze radši využívám metro, ale v menším městě jako u nás, to nejde, být bez řidičáku. Někdy kolem osmé hodiny večer jsme byli na hranicích zpět v Česku a jeli jsme zase po dálnici domů. Večer jsme ještě pustili Fifinku, aby se potvůrka prolétla a šli jsme spát.

Od přítelovi rodinky jsem dostala, dva krémy od Biodermy, které jsem si moc přála, potom čokoládové "pralinky" a kytičku, kterou mám v bytě v Praze. Od mamky mám dva světříky z Nemecka a ještě bundičku z Primarku (kde jsme byli před 14 dny a rychleto tam proběhli), kterou jsem si už také od ní nechala koupit k narozeninám. Další překvápko budu mít ještě v pondělí. Tak jsem zvědavá, co to bude.

Svetřík - Only

Cardigan - Hailys

Budička - Primark

Krémy Biuoderma Sébium Pore Refiner a Sébium Hydra

Děkuju všem za krásné dárky.
A co vy, jaká byla vaše sobota a jak vy trávíte váš narozeninový den?




Nová láska!

18. dubna 2015 v 12:11 | Petusss |  Aktuality
Jsem opět šťastná. Ne, nemám nového přítele, ale mám nového mazlíčka - papouška senegalského. Někdy v tomto období před 2 roky nám umřela 13-ti letá andulka Pepíček. Dlouhé dva roky jsme byli bez mazlíčka. Někdy koncem února, jsem objevila na facebooku jeden inzerát, že jedna paní nabízí ručně dokrmené papoušky senegalské. No hned jsem té paní napsala, dá se říct, že za zády mých rodičů, jestli má nějakého mazlíčka volného. Když mi odepsala, že má, byla jsem strašně ráda. No musela jsem to hned zavolat mamce. Ta s tím nejřív nesouhlasila, protože jsme neměli koupenou klec a neměli žádné vybavení. Navíc v té době jsem ještě odlétala do Karibiku (o tom bude jiný článek). Bylo to vše strašně narychlo. A zas bylo vhodné, si ho vzít co nejdřív domů, protože pak už by bylo ochočování u nových majitelů těžší. Mamka se s tátou nakonec dohodli, že si jednoho koupíme. No, já odletěla do Karibiku a rodiče měli týden na to, aby sehnali klec. Měla jsem docela strach, že všeho nechají a že koupi papouška odmítneme. Po mém návratu z Karibiku jsem byla docela překvapená, doma stála nová velká klec. Pak jsme hned ten víkend, co jsem přijela domů, si pro papouška jeli. Paní bydlí v Brně tak jsme si 14. března udělali výlet do Brna.

V Brně jsme její bydliště našli hned. Paní nás pozvala k ní domů, kde přímo v jejím obýváku měla miminka žaků, potom dvě malé ary ještě v inkubátoru a pak dva papoušky senegalské. Původně jsme si jeli pro samečka, ale sameček měl špatnou nožičku už od narození. Druhý senegálec byla dost živá a čiperná samička. Hned jsme poznali, že musí být naše. Tak jsme paní předali peníze, dali, už našeho nového mazlíčka, do klece po naší andulce, rozloučili jsme se a nás ještě čekala dvouhodinová cesta domů.

Po cestě domů nás hrozně zlobila, vůbec se jí v kleci nelíbilo a chtěla za každou cenu ven. Měla jsem jí vedle sebe v zádu v autě a uklidňovala jí. Po hodině byla klidnější ale bylo vidět, že na ní ta cesta byla už dlouhá. Vše nakonec dobře dopadlo. Přijeli jsme domů a hned jí dali do své nové klece, kde bude pobývat celý svůj život. Zezačátku tam jen deset minut seděla a koukala. Pak se jí tam nelíbilo a chodila po dně klece sem a tam. Paní nám ještě v Brně řekla, že jí máme nechat po příjezdu den v kleci. Hmmm, a ta naše už hodinu co byla u nás doma, seděla u mamky na rameni a byla víc spokojenější než v kleci. :D

Co bylo nejhorší pro nás? Vymyslet jméno. Ano, my totiž měli vymyšlené jméno pro samečka ale pro samičku opravdu né. Co u nás zaznělo jmen jako Rozárka, Amálka, Miška, Majda no mohla bych pokračovat. Jediný kdo byl proti byl táta, ten chtěl aby se jmenovala Fifinka. Už dříve totiž naší andulce Pepíčkovi říkal přezdívkou Fífa. Mě se to moc nezamlouvalo jí říkat Fifinko. Ale pak jí začala říkat Fifinko i moje mamka a s tím už jsem nemohla nic dělat. Nakonec jsem si na její jméno zvykla. Všichni jí doma říkáme buď Fifinko a nebo Fifi. Áno jak jedna z postav ze Čtyřlístku.
Už jí máme doma měsíc. Narodila se 10. ledna a 10. dubna oslavila 3 měsíce. Máme doma tedy ještě miminko. Za tu dobu si nás všechny moc oblíbila, ráda se mnou sedá v pokoji na mém křesle. Miluje piškoty, mrkvičku, kukuřici, jablíčko. Dokonce se mnou o víkendu leží v posteli na polštáři. Mamce stačila přehryznout řetízek. Doma každý den o víkendu vstáváme v 8 hodin protože křičí, že chce ven. Nosíme starý oblečení, protože jsme všichni od hovínek a je vždy dobré mít po ruce ubrousek (majitelé papoušků určitě znají) :D Nó, sranda s ní je veliká. Občas dokáže kousnout a začíná dost dobře prozkoumávat náš dům. O tom bude další článek. :)



Určitě mi napište, jak se Vám článek líbil.
Přejeme Vám s Fifi krásný víkend.