FOTOREPORT: Léto 2016

8. listopadu 2016 v 21:59 | Petusss |  Aktuality
Po opravdu dlouhé době se hlásím v plné síle blogovat. Když jsem minulý týden jela autobusem z univerzity, vzpomněla jsem si na jedno období, na léto. Škoda že neumíme vracet čas jako v pohádkách. Po delší úvaze jsem bohužel zjistila, že žijeme v realitě a tak mi aspoň zbyly z tohoto období momentky z mobilu, které si často ráda prohlížím. A abych Vás dlouho nenapínala tak své momentky (no kvalitně nic moc) sdílím s vámi. Tak jdeme na to.


Moje léto začalo tím, že jsme se s tátou jednoho krásného dne sbalili a jeli na jednu noc do Německa, kde jsme se toulali kolem vytěžených lomů, ze kterých vznikají krásné turistické resorty.



Jako největší šotouš ("nadšenec do vlaků") jsem se málem nechala přejet lokomotivou. Né kecám.


Občas jsem se ztratila v poli. Dál k tomu nemám žádný popisek.


Jo nesmím zapomenout na našeho "divočáka". Babička si pořídila štěňátko z útulku. Doteď nevíme, s čím je zkřížený ale podle děr, co nacházíme na zahradě v zemi máme trochu jasno. :D


Také bylo fajn si najít místečko, kde nikdo nebyl a ponořit se do světa snů a nejlepší bylo, když se ke někdo přidal.


Výlet s rodiči do olomoucký ZOO, kde byl krásný výhled z rozhledny na Svatý Kopeček. Teď nevím, jak se jmenoval ten kostel. Musím ale říct, že Olomouc jsem si hodně zamilovala.


Jedna momentka z festivalu České hrady, kdy jsem si jela poslechnout Xindly a kvůli nim byla blbost si kupovat lupen, tak jsem poslouchala z povzdálí.


Tátovi to zase nestačilo a tak jsme udělali trip do Německa podruhé a aby toho nebylo málo, tak jsem musela šplhat až do oblak. Prdlajs oblaka jsem viděla ještě z velké dálky, ale byla jsem hodně vysoko.


Sledovala jsem i Olympiádu v Riu a vyzkoušela jsem si nějaké disciplíny při příležitosti otevření olympijského parku v Pardubicích. Moc se mi ten nápad líbil a byl to úžasný sportovní den.


Moment, který mám u moře nejradši - dívat se na západ slunce. Bylo mi v té době moc smutno a stýskalo se mi po domovu, kde na mě 10 dní čekala jedna osobnost.


Konečně září a začátek absolutorií. Jak jsme všichni čekali na to až ten titul dostaneme. Všichni ho nedostali a já jsem mezi nimi. Tak nic, nevyšlo to. Ale příští červen (snad) už konečně řeknu předsedo, titul! :D


Probuzení do rána, kdy jsem zjistila, že už to léto končí. Tak zas za rok. Opět se nechám překvapit. A to platí i u každého období. Také to tak máte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama