Instagram - jediná moje mobilní závislost. Dokážu na něm strávit hodně dlouhou dobu a prohlížet si ty úžasné čtvercové fotografie. Taky to tak máte, že se ráno probudíte a než vylezete z postele tak si prohlídnete nové fotky vašich oblíbenců? Ano, já se v tom tedy poznávám. :D
A ten kdo mě sleduje na mém instagramu, tak si právě může prohlédnout mé dosud nezveřejněné fotografie, které jsem na svůj instagram nenahrála. Ti co mě nesledují, tak budu ráda když mě budete sledovat. Ale nikoho nenutím! ;)
>>> nejlepší recept na bábovku / něco z minulé zimy, už se těším až zas budu brázdit svahy
>>>> začátek jara u přítele na chalupě / domácí posezení ve stínu na zahradě
>>>> dovolená v Itálii a ještě nejlepší výlet se super lidma / opalovačka na zahradě
>>> poslední den prázdnin zakončen trochu suše ve Zlíně
>>> jak jsem s tátou šla fotit parní lokomotivu a jak jsme se ostatním lidem postavili do záběru / moje kousací a zlobivá opeřená láska
Tak to je z mého instagramového tajemství vše.
Určitě mi hoďte do komentářů jak vy často trávíte na instagramu
a zda také patříte mezi ty ranní maniaky prohlížejíc si své oblíbence. ;)
Tak se po měsící ozývám. Omlouvám se všem, jen co jsem se vrátila z Mauricia tak jsem musela dohánět věci do školy a také jsem se musela duší dostat z toho nádherného tropického ráje, který jsem tam celý týden prožívala a prostě zas začít žít v realitě. Ano, když jsem přijela, byla mi tu fakt zima. Vím, že když se odněkud vrátím, že hned nastydnu, ale musela jsem si zakepat do dřeva, nenastydla jsem. Co jsem přijela, tak lidi na mě koukali, jak jsem opálená a připadala jsem si trochu jak exot tady. :D
Je toho fakt hodně, co jsem zažila a nechce se mi tu vypisovat den do dnu, co jsem zažila. Ubytovaní jsme byli v krásném a útulném menším hotelu Blue Bay Lagoon, který byl situovaný přímo u pláže s korálovými útesy, takže jsem nemohla vynechat šnorchlování. Pod vodou jsem si připadala jak v jiném světě. Všude barevný rybičky a krásný korály a fakt nádherná azurová barvička moře. A nejlepší bylo pozorování ptačí říše. Když jedu někam do ciziny, sleduju ty opeřený tvorečky. Sice na Mauriciu žije jeden druh papouška, ale neměla jsem možnost ho vidět. Zato jsem na vlastní oči viděla opice v přírodě, vlastně opice u odpadkového koše. :D Ty jsme viděli, když jsme jeli na celodenní výlet po ostrově s českou průvodkyní. To jsme viděli fakt zajímavá místa. Nejlepší byly asi Chamarelské vodopády a Sedmibarevná půda. Ale všechno z toho výletu bylo fakt suprový. Pak dalším suprovým výletem byl celodenní výlet na katamáru, kdy jsme celý den pluli kolem ostrova. Jeli jsme na jeden menší ostrov, kde byla fakt ta nejhezčí pláž, co jsem kdy viděla. Prostě celé okolí toho ostrova vypadalo jako někde v botanické zahradě. Ráj na zemi to byl. Hned bych se tam zas někdy vrátila. No a to už potom zbývalo pár dní do odletu domů. ke konci jsem se už tak malinko těšila domů až se pochlubím doma se svými snímky a na svoje rodiče. A taky jsem se těšila už na tu vánoční atmosféru tady u nás. Tam jsme byli i v jednom obchodním domě a bylo celkem vtipný vidět vánoční stromeček a my všichni byly ustrojený v kraťasech a tílkách. To bysme nebyli my, abychom se tam nevyfotili žejo. :D Pro nás to bylo děsně komický, pro ně je to normální. Preferuju Vánoce u nás a v horských oblastech se sněhem.
Jsem fakt moc ráda za to, že jsem tuto destinaci mohla navštívit. Takže ještě jednou díky. (toto je pro jednoho čtenáře, který také sleduje můj blog pravidelně :D)
Prázdniny se kvapem krátí a každý z nás si je užívá jistě podle svého gusta. I já si je užívám. prostě moře a teplo k létu patří, u mě to tak prostě je a snad vždy bude. Ani se mi nechce jezdit do česka, tady v Černé Hoře je dobře. Nevím jaký opravdový počasí je u nás ale jistě někomu vrátím tu teplou letní atmosféru, která u nás panovala v červenci.
Dneska. Co je dnes? Vy to nevíte? IT´S MY BIRTHDAY DAY!!! YAHOO
I´m 20 years old. I´m not a teenager with "teen" Muheee!
Doma jsem byla už kolem jedné hodiny. Na praxích jsme zase nic nedělali a navíc jsem tam byla sama, tak naco tam smrdět, když, je venku tak krásně. Nádherného počasí jsem využila pro vytvoření snímků větviček jabloňě na zahradě a pak jsem blejskla i sebe. Na učení nemám dneska nějak náladu a nechci si kazit narozeninový den nějakým učením. Jeden den se to nezblázní. :D
Na svůj maturitní ples, jsem se těšila "jak malá Petruška" už od začátku čtvrťáku, vlastně už od prváku. Je to vlastně zážitek, který je jednou za život. Nikdy na něj nezapomenu a klidně bych dala ještě repete. Opravdu se nám vydařil nato, že jsme se třídou všechno scháněli a vymýšleli nástup na poslední chvíli. O tom už jsem se několikrát zmiňovala.
Kdo neví, tak ples se konal v pátek 8. března. Poté čtyři dny po tom se oběsil náš spolužák (více předchozí článek). Ples jsme měli společně ještě s jedním oborem naší školy. Na ples jsme všichni museli dorazit dřív a musely nacvičovat menší generálku na nástup a jestli nám vychází hudba na nástupy na šerpování. Kolem 7. hodiny večerní začali přicházet lidi a postupně si sedali ke stolům. Já tam byla se svou skoro celou naší famílií a s mojí kamarádkou. Jako první nastupoval druhý obor, ty žádný maturitní předtančení neměli, měli jenom nástupy na jednotlivé šerpování a pak schrabovali peníze. No potom jsme přišli na řadu my. Měli jsme jedno kratší a celkem zábavné vystoupení a po vystoupení nám naše třídní dávala šerpy. Také jsme schrabovali nějaké mince a co jich tam bylo. Teď v pondělí je budeme asi počítat. Potom na plátno promítli náše maturitní video. Točili jsme se třídou harlem shake, po celý naší škole. No točení byla jedna velká bomba a strašně jsme se u toho nasmáli. No a potom byla tancovačka. Já jsem tancovala nejdřív s tátou a pak s dědou. Po celou dobu jsme měli dýdžeje, takže tam něhráli žádný ty dechovky ale normální hitovky z rádia a takový ty starší hity z 80 let. Strašně jsem si to tam užila. Dokonce si se mnou šel zatančit nějaký kluk, kterýho jsem nikdy na škole neviděla a byl o 4 roky mladší než já. Docela odvážnej byl, chlapec :D. No a jako půlnoční překvapení byl zase harlem shake ale tentokrát naživo a zapojili se do něho i dva mladí učitelé z naší školy. Jeden byl skoro nahý a měl na sobě tanga a ten druhý byl taky tak zvláštně převlečený :D. No prostě párty hard. :D Po půlnočku bylo tradiční zašlápávání šerp. No a asi kolem jedný hodiny jsme jeli domů.
V neděli po dlouhém přemlouvání mé mamky, jsem s rodiči vyrazila na výlet do Německa do Drážďan na výstavu pohádky Tři oříšky pro popelku na zámek Moritzburg. Cesta nebyla zas tak dlouhá. Někde v okolí děčína na vrchách krušných hor jsem po dlouhé době poznala co to je pravá zima se sněhem. Docela foukalo a chvilku padaly kroupy. Potom co jsme se blížili do Drážďan tak tam už takový hnus nebyl i když oblačno bylo pořád. Cestu na zámek jsme už dobře znali, protože jsme tam byli už v září minulého roku, jenomže to tam zrovna nebyla ta výstava, kterou jsem chtěla za každou cenu vidět. Jak se ukázalo, výstava byla suprová. Zezačátku tam byly popisky režiséra Vorlíčka a jeho tvorba dalších filmů a pohádek. K vidění byly například kostýmy z Arabely a jiných pohádek. Potom dále pokračovala výstava o popelce. Dozvěděla jsem se tam spoustu zajímavostí a omrkla kostýmy, který by si už asi na sebe nikdo nevzal, protože už byly trochu staré a zašedlé. Po výstavě jsem cvakla pár fotek zámku.
No, magický datum, je magický datum. Zrovna jsem seděla ve škole, měli jsme zrovna předmět polygrafický materiály a naše učitelka zrovna zkoušela celou hodinu. Já se modlila abych zrovna v tu hodinu a v tu minutu mě nevyvolala, protože jsem čekala až to magické datum budu mít na mobilu a budu si ho moct vyfotit. To byly panečku nervy. Nakonec jsem to stačila vyblejsknout a zkoušení jsem se nemusela bát, protože na mě řada nedošla :D.
#Já vím, že kvalita obrázku není uplně nejlepší, holt jsem to fotila z mobilu, jednou funkcí, která umí fotit věci uvnitř telefonu.
Taky jste si něco přáli? Já ano, ale říkat vám to nebudu :D